Home

Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech

V rozumu není nic, co nebylo dříve ve smyslech, mimo rozum sám. - Gottfried Wilhelm Leibni Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech 1. 2 Předkladatel Mateřská škola a Základní škola Adresa: Praha 9, Bártlova 83, 193 00 Ředitel školy: Mgr. Pavlína Čuřínová Telefon: 281 920 835, 731 582 581 Fax: 281 863 822 IČO : 70848572 E-mail: zvs.bartlova@zris.mepnet.cz www.skolabartlova.c V rozumu není nic, co by předtím nebylo ve smyslech, s výjimkou rozumu samého. Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1716) F Veselé Vánoce a šťastný nový rok přeje Filosofický ústav AV ČR, v. v. i. 2016. Created Date

„V rozumu není nic, co nebylo dříve ve smyslech, mimo

  1. Poznání je tak podle Locka výlučně empirické - nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech. Rozum vytváří ideje: smyslovým vnímáním vnějších objektů (sensation) vnitřním nahlížením (reflexion) David Hum
  2. Teoretické východisko sensualistů: Nic není v rozumu (mysli)co nebylo dříve (prvně) ve smyslech. Knihy Tschechisch in 30 Tagen -- autor: Kolektiv autor
  3. Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. Smyslové vnímání je jedinou vstupní branou poznání.Úloha rozumu je omezena na registrátora a kombinátora smyslových dat. - V mysli není žádný vrozený pojem, žádná mravní zásada, žádná idea Boh
  4. ESEJ O LIDSKÉM ROZUMU jeho nejslavnější výrok: Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. před zkušeností není ve vědomí nic, je to white paper, nepopsaný list papíru, tabula rasa dokazuje to na dětech, či postižených nebo domorodých lidech idea - představy, vjemy = předměty našeho poznávání svět
  5. - Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech, vyjma rozumu samotného. - pravdy faktické (dané zkušeností, pouze pravděpodobné) X pravdy rozumu (vznikají dedukcí, jisté) - mathesis universalis = základní věda o uspořádání světa a jeho řádu (univerzální poznání
  6. Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. →rozum nepopsaná deska Rozdělil dojmy na sensations (získané skrz smysly ) a reflexions (myšlením získáme nové poznatky o dané věci ) a dále na jednoduché (obrazy věcí, to, co vidíme a cítíme) a složené (kombinace jednoduchých se zkušeností

Nyní se Descartes obrací k předmětu tradiční filozofické zásady: Nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech. Zpochybnili jsme smysly a přesto je nám svět nějak přístupný (Descartes medituje o proměnách kusu vosku: ‚jak to, že jej neustál filosofie zkušenosti . JOHN LOCKE (1632 - 1704). filosof, učitel, lékař a asi rádce ve šlechtické rodině . spis: Esej o lidském rozumu (Zkoumání o rozumu lidském) zákl. myšlenka: Nic není v intelektu, co nebylo dříve ve smyslech

test Filosofie 17.století ( Filosofie) Test vyzkoušen 1882 krát, průměrný výsledek je 49.1%. Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech.. Který z filosofů je autorem tohoto tvrzení? Pochybuji, tedy myslím. Myslím, tedy jsem.. Který z filosofů je autorem tohoto tvrzení? Kdo je autorem díla 2 pojednání o. - J. Locke + I. Kant - Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech, kromě rozumu samého. - 4 obsahy vědění - čas, prostor, příčinnost, zákonitost - 19. stol. - dělení na: scientistní - reakce na iracionalismus (filozofie života, filozofie existencialismu) antropologický proud - (vůle, intuice, naděje Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. (John Locke) Lidský sebezáchranný systém začíná ve smyslovém vnímání, smyslové vjemy jsou zdrojem pro práci mozku, osobnostní rozvoj i životní energii * nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech → zakladatel senzualismu! *vytkl si za cíl prozkoumat nástroje a možnosti myšlení ještě před vlastní filozofickou prací *otec kritiky poznání *vrozené ideje neexistují *člověk (lidská duše) je při narození nepopsaná deska= tabula ras zkušenost (zážitky se odrážejí v našem nitru, máme vzpomínky). Empiristé, např. John Locke → Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. Naše vědomí je velký bílý kus papíru = tabula rasa = nepopsaná deska. Při narození je prázdná a díky zkušenostem desku plníme. • b) Senzualismus = krajní případ.

Kurzy a workshopy | poznej-sebe

výrok : Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech John Locke J.A.Komenský (v isu od Pospíšila je to špatně) Exner - Bonitzova reforma Změna ve středoškolském vzdělávání nastala opět v letech 1848-49, kdy byla provedena reforma Exner -Bonitzova. Byla zřízena osmiletá humanitně zaměřená gymnázia a sedmilet - J. Locke + I. Kant - Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech, kromě rozumu samého. - 4 obsahy vědění - čas, prostor, příčinnost, zákonitos

Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. John Locke . otázkou zůstává, jak náš mozek vjemy zpracuje, co k nim přidá., co z toho si zapamatujeme a jaké pak máme reakce. Dle zájmu a domluvy lektoruji kurzy a workshopy dle vypsaných termínů nebo dle individuálních potřeb v organizacích i firmách 1. Mezníky noetické skepse vytyčil ve svých pochybách: a) Platónb) Aristotelésc) Gorgiás. 2. Autorem výroku: Nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech., byl: a) George Berkeleyb) John Locke. c) René Descartes. 3. K filosofům - iracionalistům řadíme v 19. století Neboť, nemůžeme ani jednat, ani mluvit moudře, jestliže dříve neporozumíme správně všemu, co máme činit nebo o čem máme mluvit. V rozumu pak nic není, co nebylo dříve ve smyslech. Pilně cvičit smysly ve správném chápání rozdílů mezi věcmi znamená klást základy veškeré moudrosti, vší moudré výmluvnosti a. Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. (John Locke) Základ všeho v nás je ve smyslovém vnímání. Smyslové vjemy jsou zdrojem pro práci mozku, osobnostní rozvoj i životní energii Essay concerning Human Understanding, Epistle to the Reader JOHN LOCKE (1632 - 1704) filosof, učitel, lékař a asi rádce ve šlechtické rodině spis: Esej o lidském rozumu (Zkoumání o rozumu lidském) zákl. myšlenka: Nic není v intelektu, co nebylo dříve ve smyslech. není racionalista, jak by se mohlo zdát z názv 12. nebo 21. 12

→definuje rozum= Tabula rasa= nepopsaná deska, všechny zkušenosti čerpáme ze smyslů Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. →rozum nepopsaná deska Rozdělil dojmy na sensations (získané skrz smysly ) a reflexions (myšlením získáme nové poznatky o dané věci ) a dále na jednoduché (obrazy věcí, to, co Nic není v rozumu, co nebylo ve smyslech. 26709円 AMSJ902 27cm スウェーデン鋼 AMSJ902 水牛柄牛刀(両刃) スウェーデン鋼 水牛柄牛刀(両刃) 7-0292-1302 TKG 遠藤商事 キッチン用品・食器・調理器具 調理・製菓道具 包丁・ナイフ 牛刀包丁 正本 正本 遠藤商事 TKG 7-0292-1302 27c

Filosofický skepticismus - Wikipedi

  1. Teoretické východisko sensualistů: Nic není v rozumu (mysli)co nebylo dříve (prvně) ve smyslech. vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc. a ověřil editor » Nihil est in intellect
  2. Žáci se vzdělávají podle školního vzdělávacího programu Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech (RVP ZŠS - II. díl). Do tříd jsou v případě volné kapacity zařazovány i děti přípravného stupně ZŠS, které se teprve na školní docházku připravují. Celkem školu navštěvuje v tomto školním roce 16 žáků
  3. - nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech - vymezuje se vůči Descartesovi a jeho vrozeným idejím - pokud by se lidé rodili s vrozenými idejemi měli by mít stejný základ chování v útlém věk

Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. --- vše nejdřív ve smyslech, pak až v rozumu VJEMY Dojmy = to co člověk vnímá (vidí, slyší, ) Ideje = myšlenky, představy apod. idea má vždy původ v dojmu dojmy nám poskytuje smyslová zkušenost, poté nastupuje myšlenkový proce Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. Problém splinutí rozumu a smyslové zkušenosti. Obsahy vnější a vnitřní zkušenosti - prázdný rozum - vycházejí odtud jednoduché ideje - stávají se dodavately v řádu myšlení. Smyslové poznání pomocí orgánů, závislost na časoprostorových podmínkách. Nic není pro. Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech. - vše co přichází do naší mysli přišlo zevnějšku, nejsou žádné ideje, člověk je nepopsaný list na základě zkušeností získává člověk představy, které se různě spojují a kombinuj Vždyť i John Locke nám říká: Nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech. Zdroj: Anna Jakubíková/Smíšek , 05.11.2013 Komentář Typické heslo Johna Locka: Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech ( osvícenci: počitky nejsou jen zdrojem poznání, ale poznání na počitky se dá redukovat. John Locke (1632-1704) - Anglický lékař, básník, filozof - Díla: Esej o lodském rozumu Listy o snášelivosti Dvě pojednání o vlád

Nihil est in intellectu, quod non prius fuerit in sensu

  1. je, že poá tek všeho poznání má vycházet ze smyslů (nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech). Je tedy lépe předvést žákům názorně a teprve poté vysvětlit slovně. Druhým důvodem je důvěra ve vlastní smyslovou zkušenost. Lépe věříme vlastní zkušenosti, než cizímu svědectví
  2. Autorem výroku Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech je: Locke. Descartes. Kant. Platon. Podle Freudovi teorie psychoanalýzy vzniká oidipovský komplex v: análním stadiu. falickém stadiu. genitálním stadiu. orálním stadi
  3. ismu: fenomenologie: Významným představitelem francouzského osvícenství byl Pier Bayl: René Descartes

nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech; Hláskosloví [editovat | editovat zdroj] lingvistika se do 50. let 20. století většinou zabývala hlavně hláskoslovím; nové směry v lingvistice se začaly zabývat i syntaxí a sémantikou (lingvistickou či formální) Fonetika [editovat | editovat zdroj Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech (Nihil est in intellectu quod non fuerit in sensu) tak zní Lockova ústřední maxima. Teprve smyslové vjemy jak z vnějšku (sensation), tak zevnitř (reflexe) umožňují rozumu vytvářet ideje, postihující kvality primární (vycházející z těles samých, např. tvar) i sekundární. Vyberte správné jméno autora, který žil v 17. století a je autorem následujícího výroku: Nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech: - John Locke Mezi základní druhy inteligence podle H. Gardnera nepatří: - Inteligence pohybová a komparativní · Před zkušeností není ve vědomí nic → tabula rada → nic není v rozumu co dříve nebylo ve smyslech · Všechny ideje poházejí ze zkušeností . o vnější zkušenost → sensace primární a sekundární kvality. o vnitřní zkušenost → reflex

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD maturitní otázky: 24

  1. V rozumu není nic, co dříve nebylo ve smyslech materialista - podstata světa je hmotná, zabývá se vlastnostmi hmoty (kvalitativní hledisko) a) primární - tvar, velikost, pohyb, počet - objektivně existujíc
  2. Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech (Nihil est in intellectu quod non fuerit in sensu) tak zní Lockova ústřední maxima. Teprve smyslové vjemy jak z vnějšku (sensation), tak zevnitř (reflexe) umožňují rozumu vytvářet ideje, postihující kvality primární (vycházející z těles samých, např
  3. Empirickým poznáním rozumíme poznání smyslové a Locke je autorem tvrzení, že nic není v rozumu, co by nebylo dříve ve smyslech, kteréžto tvrzení přejali všichni filosofové. John Locke (1632-1704): Jeho východiskem stejně jako u Descarta je radikální pochybnost, ale docela jiného druhu
  4. Locke je výhradním zastáncem sensualismu - veškeré poznání podle něj začíná ve smyslovém poznání Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech vrozené ideje podle něj neexistují, veškeré poznání tedy pochází z vnější nebo vnitřní zkušenosti . Dílo: Dvě pojednání o vlád
  5. - nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech = sensualismus - nejprve vnímáme svými smysly - získáváme počitky a vjemy - rozum zpracuje počitky do idejí (ideje nepocházejí přímo od věcí, ale vznikají kombinací našich představ - produktem naš
  6. John Locke (1632-1704) : jeho filosofii vystihuje známý výrok nic není v rozumu,co nebylo dříve ve smyslech.Smyslové poznání je tedy u něj na prvním místě.Člověk se rodí po duševní stránce jako-tabula raza-tedy nepopsaná deska a veškeré vědění získává až v průběhu života.Ideje a obecné pojmy jsou.
  7. Na základě tady těchto tezí, pronesl známou větu: Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech., čímž právě odůvodnil, proč chápe smysly jako jediný zdroj poznání. A tak díky svým filosofickým a politologickým úvahám, se dostal až do služeb anglické diplomacie jako tajemník anglického velvyslanectví v.

26) Empirismus a racionalismus :: Výpisky do ZS

Filosofie osvícenství Maturitní otázky ze ZSV Snadná

Stručně charakterizujeme vztah umění ke smyslovému poznání. Půjde nám o argumentaci ve prospěch teze, že lidské poznání začíná u smyslů a nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. Na námitky vůči této tezi se pokusíme odpovědět. I.1 Podstata poznání. Podstatou poznání je intencionální držení forem věcí Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech. John Locke Mateřská škola patří k základním cílům preprimárního vzdělávání, připravuje děti pro život ve společnosti. Má je vybavit určitými poznatky a dovednostmi, které budou důležité pro vlastní rozvoj a vzdělávání V rozumu pak nic není, co nebylo dříve ve smyslech. Pilně cvičit smysly ve správném chápání rozdílů mezi věcmi znamená klást základy veškeré moudrosti, vší moudré výmluvnosti a všem moudrým úkonům v životě. (Komenský, J., A.: Orbis Sensualium Pictus

Maturitni otázky - imaturita

Filosofie 17.století - Filosofie — testi.cz, online test

Idris elba fighter, with warren brown, kieran keddle

Vývoj gnoseologických a ontologických teorií v dějinách

Změna postavení člověka ve světě • člověk je chápán jako subjekt (z latinského subiectum - podklad) - je základem možnosti poznání • v opozici k subjektu je položen objekt (z latinského obicere - stavět se proti) - veškerý od subjektu odlišný zbytek skutečnost ZÁKLADEM PSYCHOLOGIE JE FILOSOFIE 1. Neexistuje nic, pro co bychom, za předpokladu, že máme dostatečné znalosti, nemohli udat dostatečný důvod, že je to tak, jak to je, a ne jinak. (Leibniz) 2. Nic.. Ludwig FEUERBACH - Podstata křesťanství Proti náboženství bojovala zvláště radikální skupina přívrženců Hegelových, tzv. mladohegelovci. Nejvýznamnějším byl právě L. Feuerbach. Podstata křesťanství vychází roku 1841. Kniha měla ohlas jak v Německu tak i v zahraničí a byla překládána do světových jazyků konkretizuje ve vlastním dokumentu, nazvaném Školní vzdělávací program (ŠVP), v kterém mimo jiné i stanovuje, v jakých předmětech a jakých ročnících by měli studenti stanovených výstupů dosáhnout, škola sama může částečně ovlivnit i hodinovou dotaci jednotlivých předmětů

- vrozené ideje neexistují (Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech.) - veškerý obsah vědomí pochází z vnější a vnitřní zkušenosti - vnější zkušenost - to, co vidím, slyším - vnitřní zkušenost - reflexe na předchozí vjemy, odvozena z vnější - vzpomínání, srovnáván ve své eseji O lidském rozumu vyřkl svůj největší citát: Nic není v intelektu, co dříve nebylo ve smyslech → vždyť děti a divoši žádné vrozené ideje nemají (na základě vjemu rozvíjíme svoji intelektuální činnost Zásada Nic není v rozumu, co by nebylo dříve ve smyslech. (prostřednictvím vjemů, počitků). Každé jsoucno je nutně provázeno svým bytím, středověkou bytností, tj. kvalitou vyznačující právě tuto jednotlivou věc, její přesnou podstatu, substanci, odlišující ji od jakékoli jiné věci Preferuje tedy smysly a zkušenost, rozum jen materiál třídí, člověk nemá ideje, není nic v rozumu, co by dřív nebylo ve smyslech (aposteriori-po narození), člověk je čistá, nepopsaná deska. Představitelé: John Lock David Hume George Berkeley Hlavně v Anglii (návaznost na Scotuse-vůle, Occam-nominalismus, Bacon, Hobbes)

(Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech). Je-li tomu tak, pak nejschopnější jedinci mají nejpřesnější smysly. Tento směr uvažování potvrzovalo zjištění, že idioti trpí častými senzorickými handicapy intelectu quod non prius fuerit in sensu (Nic není v rozumu, co před tím nebylo ve smyslech), kterou citoval a dokazoval Komenský už jako herbornský student r. 1613 (6). V Informatoriu Komenský poukazuje, že děti vůbec rády pracují, stavějí, lepí z hlíny, ze dřeva a z kamení, a že není proto správné V rozumu není nic, co nebylo dříve ve smyslech, mimo rozum sám. — Gottfried Wilhelm Leibniz německý filosof, vědec, matematik a teolog 1646 - 1716 O moudrosti , O rozumu

Jak pracujeme Eydis

John Locke - Angličan, teorie poznání, člověk jako tabula rasa, Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech, jednoduché (primární, sekundární), složené a všeobecné ideje, lidé svobodní a rovní, přirozená práva, individuální výchova David Hume - základem poznání počitky, dojmy. 18. stolet Co ale bylo na obou myšlenkových směrech správné, to Kant odmítl: empiristický princip, že v lidském rozumu nemůže být obsaženo nic, co dříve nebylo ve smyslech, a racionalistické učení o schopnosti lidského rozumu postihovat reálné věci co do jejich esence (a tím je teprve také opravdu poznávat) Nic není v rozumu, co nebylo ve smyslech.. Voir plus de contenu de Dvě tečky sur Faceboo zkušenost je zcela závislá na té vnější, že nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech, že bez zkušenosti je vědomí jen white paper Rozlišuje primární a sekundární kvality a tvrdí, že nevnímáme substance (podstaty, věci samy), ale kvality. Poznámka vs. sensualismus (J.Locke), nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech Karteziánská lingvistika (racionální) - vrozené ideje Port Royale (jansenisté - katolický řád protijezuitský) A.Arnaud a Cl.Lancelot, 1660, Grammaire générale et raisonné

Novověka filozofie, ZSV - Základy společenských věd

filozofický směr 17. století, který věří, že veškerá psychika vzniká na základě vnímání (Nic není ve vědomí, co nebylo dříve ve smyslech!) výklad psychiky pomocí dále neredukovatelných duševních elementů - asociací. nejvíce rozvinut v 19. století. Zakladatelé: J. Locke, D. Hume a J. S. Mill Nic není v rozumu, co by předtím nebylo ve smyslech.- John Locke - | Je lepší shořet, než vyhasnout.- Kurt Cobain - | Bylo mi smutno, že nemám boty, až do té doby, kdy jsem na ulici uviděl člověka, který neměl nohy.- Harold Abbott - | Chudoba není něčím, co se prostě jen tak děje, jako třeba déšť

Kurzy a workshopy poznej-sebe

ESEJ O LIDSKÉM ROZUMU. empírik = zdrojem poznání je zkušenost; vidím, slyším -> senzualista, vycházel z pocitů Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech. - duše = fabula rasa; reakce Leibnize: Kromě rozumu samého.-> negace. ideje nejsou vrozené. tělesa působí na naše smysly, vznikají počitky a vjemy. Myšlenku Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech řekl zakladatel senzualismu: 208. Mzda před srážkami na daně a příspěvky na sociální a zdravotní pojištění se nazývá: 209 A lidský rozum tu věru dostal na frak: Nic není v rozumu, co nebylo předtím ve smyslech, zní slavný Lockův citát. Člověk postižený slepotou si kupříkladu nikdy nepředstaví žádný obraz, tvar ani barvu; hluchý nerozumí řeči a nevychutná hudbu, jež je mu něčím zcela nepochopitelným Nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech. Naše duše při narození tabula rasa, ostře proti Descartovi, Leibnizovi lidské ideje jsou získané, zdrojem lidská zkušenost, působení předmětů na smysly -> vjemy Vnější zkušenost - senzace Vnitřní zkušenost - co se odráží v nás, reflexe Ideje jednoduché a. citát - Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech Francouské. osvícenství - 18. století - hnutí, které vzniká ve Francii a obrací se k rozumu, k poznatkům věd, ke svobodě, rovnosti a čisté přírodě - odmítá předsudky a křesťanskou církev - ve filozofii byl zájem o člověka a jeho život pozemsk

STARÁ ŠKOLA Muzeum J

(jisté, obecně platné, ale neříkají nic nového - viz mřížka) b) aposteriorní syntetické (nemají obecnou platnost) Nic nebylo v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech, kromě rozumu samotného. Ad 2. etika. podle něj etika v osvícenství není učením o tom, co je dobré a co zlé, ale o tom, co je užitečné a co. (Nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech (John Locke) ) Významové ukotvení čísla stav (počet) adresa operátor změny operátor porovnání 3 jablka 3. židle vystoupím o 3 schody výše stojím o 3 schody výše než, Karel je o tři roky starší než V souladu s větou: nic není v intelektu, co by dříve nebylo ve smyslech, má imaginatio centrální roli v přístupu člověka ke světu. Teprve obrazy, vytvořené fantazií, umožnily komunikaci mezi duchovním a tělesným Materialistická psychologie vychází ze zásad britských empiristů: Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech. (John Locke) Hlavní proud psychiatrie a psychoterapie přijal za svůj freudovský názor, že právě narozené dítě je tabula rasa. Vývoj je tedy určen posloupností dětských zkušeností

Eydis.cz TĚLO A MOZEK V DOKONALÉ SOUHŘE. Poskytujeme ..

uvést známý citát Nihil est in intelectu quod non prius fuerit in sensu (Nic není v. rozumu, co před tím nebylo ve smyslech.), který Komenský citoval a dokazoval už jako student r. 1613. (Dostál 2008, str. 12) V současnosti se setkáváme s řadou definic pojmu učební (didaktická) pomůcka. Na základ Nic není v rozumu, co před tím nebylo ve smyslech. Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě Vás zve na vernisáž putovní výstavy. 15 vizuálně zpracovaných panelů přibližující myšlenkových odkaz myslitele 17. století. Vernisáž v předvečer Dne učitelů v 17.00 hodin. Výstavu mohou akreditovaní účastníci shlédnout společně s ostatními expozicemi muzea. - za důležitější považuje smyslové vnímání - rozlišuje dva typy: Senzace (počitky a vjemy vnějšího světa) a Reflexe (vnímání vnitřních pochodů v těle) - bez nich by naše mysl byla prázdná, protože: Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech

- dělba moci ve státě (mezi panovníka a parlament) - náboženské pravdy musí být v souladu s rozumem - výchova: praxe má přednost před teorií (osobní zkušenost) - lidské vědomí při narození =tabula rasa (nepopsaná deska) Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech Věta: Nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech, představuje onu známou páteř díla. Celý záměr, postavit empirickou psychologii na této tezi platí do dnes. Je to zásadní aplikační text, k procvičování vztahu mezi vnímáním a myšlením V lehounké hře lze nalézt velice vážnou pravdu. Milovat znamená ve štěstí druhého nacházet štěstí vlastní. Gottfried Wilhelm Leibniz. Tento svět je ze všech nejlepší. Leibniz Gottfried Wilhelm citáty. V rozumu není nic, co nebylo dříve ve smyslech, mimo rozum sám. Srdečně Vás vítáme! Výročí na dnes (20. 08.